Strava při osteoporóze

Je důležité zajistit dostatečný příjem bílkovin, vápníku, vitamínu D, hořčíku, minerálů a omezit příjem negativně působících látek.

Bílkoviny: doporučený denní příjem 1g/kg/den

Málo bílkovin ve stravě je časté a vede k oslabení svalové síly, zvyšuje riziko pádů a zlomenin. I když platí, že denní příjem vápníku je důležitý, početné studie jasně ukázaly, že hlavní příčinou osteoporózy je příliš mnoho bílkovin ve stravě, nikoliv příliš málo vápníku ve stravě. Proč?

Příliš mnoho bílkovin způsobí nadbytek vodíkových iontů v krvi, což zvýší hladinu kyselin v krvi. Protože vysoká kyselost krve může být nebezpečná, tělo tuto kyselost neutralizuje tím, že vytahuje vápník z kostí. Výsledné odpadní produkty, včetně vápníku, jsou vylučovány do moči.

Vápník:

Nejvýhodnějšími zdroji vápníku jsou mléko a mléčné výrobky, u kterých přítomnost laktátu příznivě ovlivňuje vstřebatelnost vápníku. Využitelnost vápníku zvyšují mléčný cukr a kyselé prostředí, proto jsou nejlepší zakysané mléčné výrobky.

Z živočišných zdrojů se vstřebá až 30% vápníku, z rostlinných 10%.

Vstřebatelnost vápníku se zhoršuje konzumací špenátu, fazole, červené řepy, rebarbory, vysokého množství vlákniny ve stravě (cereálie). Nevhodný je také příjem sladkých nápojů, tavených sýrů, nadměrný příjem kuchyňské soli (zvýšení vylučování vápníku močí).

Kouření má škodlivý vliv na kostní metabolismus a je spojen se snížením kostní hmoty u žen po menopauze.

Škodlivý vliv kofeinu na kost nebyl prokázán.

Pokud mléčné výrobky nemůžete (intolerance mléčné stravy), měli byste vápník doplňovat ve formě tablet.

Vitamín D:

Vzniká ozářením UV paprsky v kůži (opalováním). S věkem postupně klesá enzymatická výbava zajišťující tvorbu vitamínu D v kůži až o 75% a nestačí zajistit dostatečnou zásobu D vitamínem ve stáří.

Vyšší koncentrace v potravě jsou v rybím tuku, mořských rybách, vaječném žloutku, másle, mléce.

Hořčík:

V kostech je zhruba 60% hořčíku z celého těla. Vstřebatelnost ze stravy je v tenkém střevě 30-40%. Vstřebávání hořčíku pozitivně ovlivňuje vitamín D.

Dlouhodobý nízký příjem hořčíku ve stravě vede ke zrychleným ztrátám kostní hmoty a vyššímu výskytu zlomenin.
Přirozeným zdrojem hořčíku je především rostlinná strava: luštěniny, rýže, zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, semena, brambory, ořechy, minerální vody s hořčíkem.

Zinek:

Zvyšuje novotvorbu kostí, tlumí kostní resorpci a ovlivňuje příznivě syntézu kolagenu.

Ve stravě najdeme nejvíce zinku v ovesných vločkách, luštěninách, žloutku, vepřovém masu, rybách, méně v mléce, v ořechách a semínkách.

Křemík:

Je nedílnou součástí kostry, je nezbytný pro její růst a stimuluje tvorbu kolagenu, zlepšuje mineralizaci kostí. Jeho zdrojem jsou hlavně potraviny rostlinného původu.

Vitamín K:

Příznivě ovlivňuje kost. Přijímáme ho v listové zelenině a v některých rostlinných olejích. Menší podíl zajišťují baktérie v tlustém střevě. U 90% populace je příjem dostatečný k zajištění krevní srážlivosti, ale je nedostatečný k zajištění dostatečné tvorbě bílkovin v kosti. S nedostatkem se setkáváme u starších osob v souvislosti s nízkým množstvím bílkovin ve stravě, popř. u dlouhodobé léčby širokospektrými antibiotiky.

Mangan, měď, bór:

Jsou důležité pro kvalitní vstřebávání a využití vápníku. Mangan je důležitý pro formování kostí a chrupavek. Bór ovlivňuje metabolizmus vápníku, hořčíku, mědi, fosforu a vitamínu D.